Dominika, účastnice kurzu zdravotního poporodního cvičení:
Do kurzu jsem šla s jasným cílem – zbavit se diastazy a stabilizovat kylu. A očekávání bylo bez výhrad splněno. Na definitivním vysledku pořád pracuji (takže na fotodokumentaci to ještě není :-), ale už teď jsem nadšená. Nehodnotím tolik estetické hledisko, to nebylo „zas tak tragické“ ani před kurzem. Ale z čeho mám asi největší radost, je efekt na kylu. Prakticky o ní nevím, nebolí, asi měsíc už nepotřebuji nosit kylni pás ani na věští úklid nebo zvedání dětí do vany. V průběhu kurzu sice došlo přechodně ke zhoršení obtíží, ale vyplatilo se vytrvat. Před kurzem, pokud jsem třeba ráno uklidnila pár hraček nebo vyklidila myčku nebo cokoliv v předklonu, tak celý den nepříjemné tahla, večer už bolela. Nyní tyto aktivity bez obtíží zvládám (cvičím i cviky v leže na břiše nebo kočku, co ještě na kurzu úplně nešlo). Diastaza byla na začátku kurzu přes 2 prsty v celém rozsahu a hluboká. Po skončení kurzu necelý jeden prst. Nyní na některých místech není vůbec, nad pupikem asi půl prstu, a je mělká, střecha se dělá v mnohém menším rozsahu, jako dříve. Na to, že jsem diastazu měla pravděpodobně už před dětmi (měla jsem období excesivniho cvičení sedu lehu, sixpack jsem taky kdysi dávno vlastnila :-), je výsledek skvělý. Co se čísel týče, váha stejná před i po kurzu, rozdíl asi čtvrt kila, míry – žebra – 0.5cm, pas, břicho i zadek – 2cm. K průběhu kurzu výhrady nemám žádné, bylo vidět, že víš co děláš a proč to děláš a taky jsem ocenila individuální úpravu cviků v případě potíží.
Věra, účastnice kurzu zdravotního poporodního cvičení:
„Kurz splnil má očekávání, oproti poporodnímu cvičení, které tak nazývají tady ve Varech (klasické posilování břicha), je ten tvůj teda jiný kafe. Oceňuji individuální přístup a opravdu cílené cvičení na diástázu, která se fakt mění v závislosti na mých možnostech cvičit. Perfektní je, že nás nebylo hodně a ty jsi stíhal vidět chyby a opravit je. Člověk poznal i některé části těla, které doposud neuměl ani pojmenovat. Po tréninku volejbalu vždy ležím na zádech a podle spoluhráček relaxuju, opak je pravdou makám víc než za celý trénink, teda moje břicho maká a já to fakt cítím. Po jedné nedělní hodině druhý den ráno jsem si říkala, že mám břicho namožené jak kdybych udělala tisíc lehů sedů a to jsme „jen“ ležely na zádech. Cviky jsou fajn, některé teda dost složité na to ohlídat, aby bylo vše tak, jak má být „šouldr bridž“ fakt asi nikdy nedám. Super cviky byly na mobilizaci hrudníku, to po volejbalovém zápřahu vždy pomůže i na bolavé rameno. Parádní je také, že k tomu není potřeba hodinu někde poskakovat a vystačím si s míčkem a ručníkem…..“
Veronika, účastnice kurzu zdravotního poporodního cvičení:
„….Co se týče výsledků cvičení, tak zlepšení funkce pánevního dna jednoznačně (to jsem asi pocítila nejrychleji), všechno tak nějak lépe „funguje“, kdyžtak dovysvětlím osobně, ono se to těžko popisuje :). Druhým hnacím motorem k přihlášení byla u mě diastáza, je mi jasné, že to je běh na dlouhou trať, každopádně když se jí snažím nahmatat po cvičení, tak se mi to nedaří, cviky fungují….“
Stáňa, individuální lekce:
„Od malička jsem marně bojovala s kyfózou zad a po porodu s větším břichem, i když jinak jsem štíhlé postavy. Těch leh sedů, minut planku a hodin strávených cvičením s Jillian Michaels ani nespočítám. Výsledky ne a ne se dostavit. Navštívila jsem tedy Centrum rehabilitační medicíny a fyzioterapie, kde mi potvrdili rozestup břišních svalů a ukázali několik cviků s tím, ať už s velkou změnou nepočítám vzhledem k uplynulé době po porodu (5let). Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit a objevila Matěje. Domluvili jsme se na individuálních lekcích a musím říct, že to bylo mé nejlepší rozhodnutí. Je to první člověk, který mi vše pořádně vysvětlil. Změnila jsem náhled na celé cvičení, běh, prostě pohyb jako takový. Naučil mě cviky zacílené na můj problém a hle, oni fungují!!! Záda se zlepšila, nebolí, žebra už tolik „netrčí“ a diastáza se zmenšuje. A i když je to běh na dlouhou trať, nepolevuji, protože konečně cvičím něco, co má smysl, výsledky a ještě k tomu mě to baví. “
Eva, individuální lekce:
„Chodím na pravidelné individuální lekce už přes dva roky. Není snadné vše shrnout do krátkého odstavce. Ale jak nad tím tak přemýšlím, asi nejvýstižnější je – vždyť já díky tomu nemám VŮBEC ŽÁDNÉ POHYBOVÉ POTÍŽE. To je pro mě ta největší odměna. Je škoda, že pokud člověk v dnešní době při tréninku zběsile nevíří po tělocvičně, „málo makal“. Pro mě je ale daleko hodnotnější správné provedení cviků – a že to vyžaduje daleko větší úsilí! Děkuju Matějovi za neskutečnou trpělivost a preciznost. Zajímá mě, jak tělo funguje, a baví mě pracovat na tom, jak to správně naučit to své.“