Jsme si všichni pohybově rovni?

Existuje jedno držení těla nebo jedno provedení cviku? Dá se vše napravit a upravit stejně?

Podívejte se na obrázek. Dvě skutečné pánve, dvě skutečné stehenní kosti. A mezi nimi celá řada rozdílů. Jedna pánev umožní rozsahy v kyčelním kloubu, druhá ne. Jedna kost bude mít větší % možnost zlomeniny krčku, než druhá. Tipněte proč. V závislosti na těchto faktech se bude výrazně lišit i svalové zapojení a kompenzace. Ten samý sval bude v obou případech plnit svou funkci stejně ale odlišně, bude mít na starosti jiné páky a bude tedy vyžadovat jinou sílu. U A se nadře, zatímco u B půjde vše snadno.

Když se v komentářích nebo třeba v živém vysílání (další chystám v prosinci) objeví dotazy např. „Bolí mě…“ „Jak mám dělat…?“ Moje odpověď zní „Musel bych vás vidět/zdiagnostikovat.“

Na obrázku je vidět důvod k takové vágní odpovědi, která ne každého potěší. Skutečně jsme každý jiný, jsme originály a zatímco např. hluboký dřep jednomu může skutečně přinášet bolesti kolen nebo zad, druhý v něm může být celý den zcela bez potíží a ještě pocítí úlevu. Struktura našich kostí a těl nás předurčuje k pohybu a k tomu, jakého výkonu vs. jakého rizika se v něm dočkáme. Podívejte se na Jardu Jágra, po 40 letech byl stále v NHL na špičce, zatímco jiní hokejisté končí ve 30-35 letech. Je to jen tím, že má náš národní klenot Jarda dobré vnímání svého těla? Jistě mu škola prof. Koláře pomohla, ale bylo by bláhové si myslet, že ano. Sám Kolář nemohl dle vlastních slov v gymnastice dosáhnout lepších výsledků díky struktuře svých ramen.

Hodně věcí odhalí jen rentgen a proto jsem rád, když mi ho klienti poskytnou. Mnohé se však dá otestovat a zjistit bez techniky. Naopak technika cviků se pak může razantně měnit a mění se i přístup i postup a hlavně výběr cviků a dalších pohybových a sportovních aktivit.

Tělo si často řekne, co chce a nechce dělat. Stačí ho poslouchat a zbytečně netlačit do něčeho, čemu se očividně brání.  Nebo ho na to v rámci kostěných dispozic řádně připravit a majitele případně seznámit s riziky.
Zkrátka…V pohybu si nejsme rovni. A je to tak dobře. Každý máme šanci excelovat po svém a ve svém 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *